Asi to bude znít jako klišé, ale že chci být učitel, jsem věděl už od mladšího školního věku. O prázdninách jsme si u babičky hrávali na školu. Zvláštní, že i v době volna jsme na školu mysleli a nechtěli se jí vzdát. A protože nás bylo sedm, dalo to už slušnou menší třídu. A hádejte, kdo byl vždy učitelem… V naší rodině se navíc k učitelům chovala vždy velká úcta. Na střední škole jsem si chvíli myslel, že budu veterinářem a později novinářem, na škole vysoké jsem se pak po celou dobu profiloval jako jazykovědec. Nějakou dobu jsem dokonce pokračoval v doktorském studiu, v jeho průběhu jsem ale zjistil, že chci učit na základní škole. Na klasické státní škole, kam jsem nastoupil, jsem začal cítit, že se musím vydat jiným směrem a pokusit se měnit naše školství a tím i naši budoucnost. Říká se, že právě děti jsou naší budoucností či civilizací zítřka. A právě v Basicu nám o děti a naši budoucnost jde v první řadě.